Scéna díl číslo 3

Papagájův hlasatel rec. je nejdéle, opravdu aktivně, fungující punkové vydavatelství v ČR. Jeho počátky sahají k roku 1995 a od této doby se jim podařilo vydat bezmála 100 titulů, jak už na klasických CDčkách, tak na kazetách nebo vinylech. Zakladatelem a tahounem PHR je Pavel, přezdívaný Papagáj, a právě s ním jsme probírali NEJEN věci kolem labelu a distra.

Ahoj Pavle, na začátek by jsi nám třeba mohl prozradit, jak to začalo s vydáváním desek? Kterou jsi vydal první a jak to probíhalo?

První desky jsou singl Insania – Caught red handed a singl Claim – Were gonna find a way. První kazeta, protože v té době se vydávaly hlavně kazety, je kompilačka Syrová pravda Blanky Kudeříkové. Singl Insania byla spoluúčast více labelů, ale samozřejmě pro mě bylo super vydat desku kapely, kterou jsem poslouchal, uznával a obdivoval – což mi vydrželo dodnes. Singl Claim vznikl trochu jinak, Claim byl vedlejší projekt dvou až tří lidí z N.V.Ú (podle toho, jaká byla aktuální sestava). Kapela tehdy neměla moc koncertů, ale nějaké se mi podařilo viděl a když jsem si pak poslechl jejich demo a k tomu mě Jiříček, alias bubeník Claimu, požádal jestli bych ho mohl vydat, tak se z žertu stala drsná skutečnost. Kompilačka vznikla zase úplně jinak, tehdy jsem prostě měl zato, že je potřeba vydat kazetu s kapelama, který nejsou možná tak známý a jsou spíš regionální, ale mají hlavu a patu – a tak jsem ji prostě dal dohromady a vydal. Jak vidíš, vznik vydavatelství proběhl v podstatě nechtíc, ale zato byl hodně intenzivní. Nicméně jak by řekl zkušený zločinec “svých činů nelituji“.

Myslím, že nejen mladé kapely, které by měly rády vydanou desku, by zajímalo, podle čeho si vybíráš ty, které u tebe vydáš?

Rozdíl mezi PHR model 1995 a model 2009, a to bych rád zdůraznil, je hlavně v tom, že už to není one man show. Takže nevím, jestli případným zájemcům o vydání budou tyto rady něco platný (smích). Myslím, že si udržujeme velice dobrý přehled o české, či spíš československé scéně, a drtivou většinu kapel známe minimálně podle jména, ale většinou si je i umíme zařadit podle stylu, regionu, kámošů atd... Jsme vydavatelství, který jako vydavatelství funguje, takže si kapely u nás neplatí vydání a my tam nejebneme naše logo, ale riskujeme naší pověst a naše peníze, takže je jasný, že naše vydavatelská politika je jiná než u labelů, které to dělají obráceně, nebo jestli chceš, můžem tomu říkat „nahulváta“ (smích). Myslím, že filozofie PHR jako vydavatelství, nebo minimálně jedna z jeho filozofií je ta, že chceme podpořit scénu, v tomto případě konkrétně kapely, který si to zaslouží. Samozřejmě o tom vlastním procesu vydávání ti nic moc bližšího neřeknu, protože je to tajný (smích)…

Tajný, no OK (smích).

Snažíme se v rámci punku nebýt omezení na jeden jeho podstyl nebo směr, ale nebráníme se různým výkyvům tam či onam. Vydali jsme třeba skapunkový Vysoký napětí, se kterým jsme v podstatě do vydání CD neměli žádný opravdový kontakty – ale nahrávka se nám prostě líbila, tak jsme do toho šli. Možná málokdo čekal, že by jihočeský folk/ska/punk/rock HodněPodně mohli vyjít u PHR, ale vyšli. Prostě mi přišlo, že ta kapela je dobrá a že má, nevím jak bych to řekl přesně, drive nebo jestli chceš tak koule (smích). Myslím ale, že typický nahrávky pro PHR jsou spíš ty tvrdší punky než tady tyhle kapely. Proto třeba vydáváme Dezinfekci, Svině!, nebo PNS. Každý z PHR teamu má, myslím, jiný hudební priority, což je určitě dobře a zabraňuje to nějaké schematičnosti nebo dogmatičnosti vydavatelství. Pokud má někdo problém, že nějaký takovýhle vydávání, který není zaslepený nějakou nenávistí vůči něčemu a netolerancí vůči něčemu existuje, je to blbý, ale PHR takový bylo a myslím že vždycky bude.

A dovedeš si představit vydat něco, co není punku až tak stylově příbuzné?

Určitě se budeme držet punku. Umím si představit vydat třeba nějaký revoluční pop ala Chumbawamba, ale to je asi tak největší extrém co mě teď napadá (smích).

Troufnul by sis na nějakou radu pro začínající (punk)kapely?

Pokud myslíš radu pro začínající kapely, který po druhý zkoušce v garáži, kde hráli na tatínkovu španělku a bubeník mlátí do hrnců a plánují tour po Evropě, tak na to asi nejsem dostatečně kompetentní (smích). Myslím, že základ jakékoliv lidské činnosti je dělat to s velkým nasazením, v rámci možností kvalitně, pokud možno originálně a co si budeme povídat, taky v tom vydržet dlouho. Asi je v podstatě jedno, jestli hraješ v kapele, buduješ si sbírku vinylů nebo nedejbože projektuješ buldozery (smích). Bez těchto věcí to asi nejde. Pokud něco buduješ, nebo se o něco snažíš, chce to pomalou, kvalitní a poctivou práci a přístup, i když je to vyčerpávající a úmorný a zdánlivě to nic nepřináší. Pokud upadneš do falešných představ, že jsi nejlepší na světě, ředitel zeměkoule a tak a z toho, co se ti nedaří, obviňuješ ostatní v téhle galaxii, je jasný, že je to filozofie, která vede přímo do hajzlu.

Papagájův hlasatel vydal před nedávnem vinyl verzi posledního CD Anglické punkové legendy 999. Jak se vám podařilo dostat se k vydání LP takové kapely jako jsou právě 999?

No asi bych to neměl říkat, ale není to nic složitýho (smích). Jeden z našich velice přátelských a seriozních obchodních partnerů John z Overground Records, Anglie, vydal CD verzi tohoto alba, který jsme měli v distribuci, líbilo se nám a přišlo nám nelogický, že na vinylu nevyšlo. Takže jsme se pokusili získat licenci, což se nám vcelku hladce podařilo díky našim obchodním vztahům, který garantovaly jakous takous záruku, že tenhle projekt není píčovina. Největší průšvih, nebo spíš nejnapínavější část tohoto projektu, byla spolupráce s grafikem, který měl na starosti původní CD verzi, a protože anglický grafický standardy a standardy jedné nejmenované české lisovny vinylů, kde se vlastní obal tisknul, byly rozdílný, tak se vydání o řadu týdnů protáhlo, což vedlo od mých počátečních infarktových stavů až ke konečnému stavu totální rezignace, kdy už jsem ani nevěřil, že je pravda, když mi telefonoval kurýr, že mi veze paletu s hotovýma deskama.

A co ohlasy?

Myslím, že tenhle projekt dopadl nad očekávání dobře. Jak původní vydavatel, tak i kapela byla nadšená z vinylu, který dostal pozitivní recenze po celém světě, celkem slušně se prodává a co si budem povídat – vydat na vinylu kapelu, která je naprosto zásadní pro celý punkrock a na který si začínal jako mladý punkáč a která vznikla ve stejnym roce, jako jsem se já narodil, je prostě nářez!

Bude ještě něco takového následovat?

Plány na další vydání v tomto duchu máme, někdy po prázdninách se doufám podaří vydat Vibrators poslední studiovou desku Energize, která má stejný problém jako 999 deska, kterou jsme vydávali – ačkoliv je to k neuvěření, prostě neexistuje vinylová verze. Tohle vydávání je ale náročnější než 999, protože z CD se beze změny přebere pouze nahrávka, obal včetně titulní strany bude úplně nový, protože na CD verzi je hodně „netradiční“.
V merku máme i další kapely a desky. Chceme v tom určitě pokračovat, ale konkrétně není dohodnuto nic. Chtěl bych, aby to tentokrát bylo něco jinýho než punk 77, ale uvidíme.  

Když jsme u toho vinylu, vím, že jste na stránkách rozjeli bazar se starými punkovými EP/LP, koho to byl nápad a jak se k vám vlastně dostanou?

Koho nápad to byl si moc přesně nepamatuju, asi můj nebo Petra, ale myslím, že je to vcelku buřt. Vzhledem k tomu, že oba starý vinyly sbíráme, tak prostě programově sledujeme všechny možný zdroje vinylů a samozřejmě u nich utrácíme nekřesťanský peníze (smích). A protože spousta našich známých a kamarádů dělá to samý, rozhodli jsme se ten bazar otevřít, protože se nám zdálo, že je na něj vhodná doba. Nijak extra velká práce to nebyla, prostě jsme jen otevřeli novou rubriku v e-shopu a svoje stávající kanály pro nákupy desek pro naše soukromý sbírky jsme použili i pro bazar. Zatím musím říct, že se to chytilo, vinyly se prodávají, takže je máme za co nakupovat a v neposlední řadě vinyly sbíráme pořád dál, takže i kdyby se to neprodávalo, tak to prostě fungovat musí (smích).


Úplně se to nabízí, takže nám ještě prozraď pár plánů do budoucna?

Plánů je hodně. Obecně je spíš problém kapely odmítat než shánět, takže z toho nějaký extra strach nemám. Přemýšlíme právě o té „vinylové“ cestě, protože letošní šílené vydávání CD u PHR na přelomu jara/léta nás dost vyčerpalo, ani ne finančně, ale hlavně časově a psychicky, protože stíhat ty věčný uzávěrky, deadliny, křty a premiéry je opravdu voser.

Říkal jsi, že si udržujete přehled o domácí punkové scéně, se spoustou kapel se určitě osobně znáš. Se kterými kapelami udržuješ nějaký bližší kontakt?

Těch je hodně… Tak určitě s těmi co vydávám, ale i se spoustou ostatních se rád potkám na koncertech a občas se u mě i někdo zastaví..

A kdo třeba?
 
Obvykle se tady stavují Ilegality, Konflikt,  THe Fialky, a Svině! Sem tam i jiný kapely, to sou ty, který vydáváme…

Vzpomeneš si na nejkurióznější návštěvu?

Nečekej žádný skandální průběhy návštěv. Většinou to funguje tak, že zajdeme do nějaké místní hospody, dáme si pivo a oběd, někdy i další piva, kecáme o hovadinách, plánujeme dlouhodobý strategie vydavatelství a pomlouváme ty, kteří tam nejsou. Prostě klasika (smích). Myslím, že nejdrsnější zážitek pro hospodskou obsluhu byla návštěva Climax, PNS a jejich doprovodu, kdy záplava číratců a bodlinatců zabrala horní patro hospody pro sebe.

A kdo byl nejopilejší (smích)?

Že se na to ptáš zrovna ty (smích). Kdo přijel nejopilejší je jasný. Byl to Kečup z Fialek! I když, asi bych to neměl říkat, ale myslím, že jeho opilosti jsou spíš image než opilost (smích). Pravděpodobně nikdy nezapomenu, kterak se v místním lepším hotelu pokoušel zamluvit pokoj na noc, samozřejmě na mě, a vzápětí uprostřed obědvajících rodin s dětmi pokřikoval: „Haló, je tady pan Koza??!! Vezem vám bobky!“ (smích). Naštěstí hospody, kde tady dobře vaří, jsou dvě, takže to střídáme, abychom eliminovali riziko toho, že dostaneme v hospodě doživotní zákaz vstupu.

(smích) No... A stavili se u tebe i nějaké ty „hvězdy“?

Největší hvězdy se tu nestavovali na kafe, ale spali u nás doma po koncertech, který jsme organizovali. Takže jsme měli doma třeba Oi Polloi, Antidote, Restarts, Auroru, Left for Dead. Nuda no (smích).

A ještě jedna závěrečná otázka. Jezdíte s distrem i na právě aktuální open air festivaly, poděl se s námi ještě o pár postřehů z nich…

No mám několik akcí, kde byla velká sranda. Celkem vtipná byla akce v Ústí nad Labem – můj oblíbený a myslím, že i celého teamu PHR, festival Útulek Fest. Kamarád, který nás vozí se svou dodávkou má rodinu a letos s náma poprvé nejel. Naštěstí nám dodávku půjčil, ale mě se ve víru párty, piva a rumu nějak nepodařilo vychytat finále, takže cesta zpátky byla mimo jakékoliv vyhlášky (smích).  Tradičně největší sranda je na Podparou festivalu a doufám, že obvyklé usínání za světla po drsné párty se podaří i letos. Přípravu samozřejmě nepodceňuji a věřím, že mi vyjde forma (smích). Další pěkný veselý zážitek byla hořící centrála na Obscene Extreme festivalu, resp. její hašení tlupou pablbů, pravděpodobně dobrovolných hasičů Svojšice.  







Pipes and pints se řadí mezi ty tuzemské kapely, kterým angličtina neubrala na kvalitě, ba naopak. Za poměrně krátkou dobu se jim povedlo pěkně prosadit, což je i díky použití dud, celkové image, ale hlavně „kurevsky“ našlapanejm koncertům, po kterých jim přibývá skalních fans jak hub po dešti! Kapela teď piluje ve studiu novou desku a obráží festivaly, čehož se také týká následují minirozhovor s Vojtou, dudákem a tahounem kapely!   

Hrajete jak o život, letos jste snad na všech českých punk festivalech... Kde bylo zatím nejlíp?

To proto že právě hraní je náš život (smích)! A všechny akce jsme si užili bez výjimky. I přes bahno bylo opět perfektní Mighty Sounds a moc překvapil Doprčic Fest. Taky pokud se pořadatelé rozhodnou i na příští rok udržet Antifest, vřele doporučuju. Novej areál v pevnosti je nádhernej a celková nálada i organizace dospěla do pohody, jak si tenhle festival pamatujeme ze začátků. Žádný násilí a samí fajn punks a skins. Držíme palce.

Co si myslíte o krachu a zrušení Subculture festu?

Každýho jednou dostihne pověst, kterou si svejma činama vytváří…

V současnosti nahráváte desku, jak to jde ve studiu? Můžeme se třeba těšit i na nějaké překvapení, jako je speciální host, nebo tak?

Už nám chybí jen pár backvokálů a můžeme se vrhnout na mix. Vzhledem k tomu, v jakým tempu všechno probíhá, už na hosty nezbylo místo. Ale je to vlastně náš debut a řekl bych, že všechno má svůj čas. Snad bude dostatečným překvapením nálož novejch písniček a zvuk, na kterým si dáváme záležet!

A ještě na závěr. Celkem často předskakujete různým zahraničním kapelám, je něco takového na obzoru?

Určitě se všichni můžete těšit na křest našeho novýho alba. Proběhne 31. října ve Vagónu a zahrajeme si tam s naší bratrskou kapelou The Porters, kteří přiletí jen kvůli tomu. Bude to párty jak má bejt a nebudou chybět ani DJs a další host.



TIP: Krom několika známých webů, které se věnují cz/sk punku, je tu i spousta menších blogů. Pro tentokrát jsme se rozhodli upozornit právě na jeden z nich a to na yoU clasic který se věnuje převážně starým 77punk kapelám, kterým z velké části patří i měsíčně aktualizovaný playlist. Doporučujeme! www.uclassic.blogspot.com

Další pondělí vás čeká speciální díl věnovaný TETOVÁNÍ!
Koho by jsme měli vyzpovídat příště, či vaše připomínky pište na scena@kidsandheroes.com
Připravil Kapitán K. a kolektiv

Předešlé díly:
Díl 2. (Houba, Zóna A) www.kidsandheroes.com/clanky/scena-dil-cislo-2-385
Díl 1. (Punk Floid, Flaming Cocks) www.kidsandheroes.com/clanky/scena-dil-cislo-1-377
Díl 0. (Mighty Sounds) www.kidsandheroes.com/clanky/scena-dil-cislo-0-374