Scéna díl 5

Jednou z kapel, na kterých vyrostla už nejedna generace tuzemských punkerů, jsou i Příbramští E!E. Kapela hraje od roku 1987 a za tu dobu odehrála nespočet koncertů a nahrála pět řadových desek, ze kterých zvláště ta z roku 1993 s názvem „Poslouchej“ zajistila kapele nesmrtelnou pozici na československé punkové scéně. Rozhovor s Bakčou se točil nejen kolem jejich opravdu vydařeného vystoupení na festivalu Keltské noc.

Ahoj Bakčo, prozradíš nám něco o tom vašem veselém vystoupení na festivalu Keltská noc?

Veselé to opravdu bylo. Škoda, že si to nikdo z nás nepamatuje.

Prý tam došlo i na striptýz…

No jasně, sice asi nebyl nic moc, ale alespoň se něco dělo (smích).

Máš vůbec před koncertem pocit nějaké "zodpovědnosti" nebo prostě piješ všechno s tím, že to nějak dopadne? 

Kladný vztah k alkoholu mám stejně, jako hromada jinejch. Někdy se to vymkne, ale to k tomu všemu patří. Třeba jako na tý Keltský... Když se do nás pokouší každej druhej nalít zelenou, rum, víno, medovinu, pivo, vodku, 60% třešňovici, holt občas podlehnem. 

Hrajete teď nějakou dobu bez Bořka, jak to vypadá s jeho návratem?

On byl na operaci s plotýnkou. V září jede do lázní a pak se uvidí. Předběžně asi říjen, ale to fakt nevim ani já, ani on a bohužel ani doktoři.

Díky tomu jsi teď v kapela hlavním zpěvákem. Je to pro tebe větší makačka?  

To si piš. Hlavně skočit do textů je nářez, protože normálně jedeš vokál a najednou je to jinak, ale my to nějak moc neřešíme. Lidi to stejně znaj. 

Nežijí teď E!Ečka trošku dvojím životem? Na straně jedné punkové akce a menší festy a na druhé monstr koncerty se Třemi Sestrami. Je v tom z tvého pohledu nějaký rozdíl? 

Jeden rozdíl tam je. Na koncertech se Sestrama nikdo neřeší jestli je někdo pankáč a nebo neni. Jinak sou to koncerty jako jinde. Pohoda, super lidi. Za léto objedeš celý Čechy – co víc si přát?

Jak jste se vlastně k již několikaletému předskakování Třem Sestrám dostali? 

Magor nám tehdy zavolal a my jsme souhlasili. Jinak tam hraje dohromady 4 až 5 kapel. Takovej malej potulnej cirkus (smích).

E!E fungují už přes 20 let, baví tě ještě po tolika letech hrát lidem "Číro," "Humusáka" nebo "Nasranou"? 

Ty vole, baví! Každej koncert je jinej. Zkus po dvaceti letech vynechat nějakou věc, kterou zná většina stejně pomatenejch bláznů jako sme my…


Velikou část ve vašem repertoáru tvoří cover verze. Jak jste k těm převzatým věcem přistupovali? Dělali jste je proto, že to jsou vaše srdcovky a nebo je prostě jen snadné použít songy známých kapel a tím upoutat? 

Těžko upoutáš kapelama jako Undertones nebo Devítky, protože tu nebyly a nejsou tak profláklý. Je to tak, mladý punkáči tyhle věci vůbec neznaj… Až postupem času to nějaký z nich zjistěj a začnou se po tom pídit, což byl taky záměr. Je to taková pocta kapelám, na kterejch jsme vyrostli. Sice to nehrajeme dokonale, ale o to taky nejde. A jestli to někomu vadí… Rejpalové sou nám ukradený.

Mezi vaší předposlední řadovkou "Děláme co můžem" a tou poslední "Lepší už to nebude" bylo osm let. Další desky se tedy fanoušci mohou dočkat zase za tak dlouho nebo teď máte tvůrčí období? 

Když jsme začali hrát, tak nás ani ve snu nenapadlo, že něco někdy natočíme. A nakonec jsme toho udělali, podle mě, docela dost. Nikdy nic neplánujeme. Jako živá kapela chceme co nejvíc hrát. Jsme ze tří měst, takže není tolik času na zkoušky, ale na novinkách makáme už vod tý poslední desky (smích). 

A ještě na závěr... Jako indián taky velkej rypák máš - tvoje obliba v indiánské kultuře je nepřehlédnutelná. Co tě vlastně na indiánech tak bere? 

Když máš hejbl jako já, tak je to jasný. Hlavně Vinnetou, to je Apač.

V Anglii, na konci sedmdesátých let co se týče punkové módy, kralovala Vivien Westwood, u nás v současnosti tento trůn obsadila Punktura. Jejich vlastní hesla jako „Recycle or Die“ či „trash art manufactured“ je asi vystihnou nejlépe. Přinášíme rozhovor s punk-módními návrháři, jejichž tvorba po vizuální stránce určitě ovlivnila nynější tuzemskou punkovou scénu. Duhana a Ivetu z Punktury jsme zastihli na festivalu Pod parou.

Ahoj, jak se vám tady líbí?

Duhan: Rok od roku lepší! Echte punk festival! 
Iveta: Vážím si undergroundovýho pojetí a neprvoplánovité myšlenky jen vydělat, což je zhouba většiny fesťáků. Některým se i daří, ale jsou to sráči! Osobně mám ráda a fandím ještě Migthy sounds a Antifestu. Teď nemluvím o muzice, ale o atmosféře, páč není fest ten, aby se zavděčil punkům všem (smích)!

Říkáš „rok od roku lepší“, takže tu asi nejste poprvé. Zdá se mi, že tenhle rok, a je to možná i tak trochu vaše zásluha, tu je „stylově oháklých“ punkerů a punkerek zase o něco víc, těší vás to? 

Iveta: Jsme tu počtvrtý a sámoška, že se nám to líbí. Lahodí to jak oku, tak i srdíčku! 
Duhan: Je dobrý vidět konečně snahu o crossoverový styl u punx, protože o tom punkrock je. O exhibici a ne o stádování!

Trochu otřepaná otázka, ale jak to vůbec s PUNKTUROU začalo?

Iveta: Oba dva jsme už od chvíle, kdy jsem udrželi jehly v ruce do něčeho píchali... Za komára tu nebylo VŮBEC NIC, což si málokdo v dnešní době dovede představit. Jako třeba ta blbá lebka. Pokud jste si ji nenamalovali, tak jste ji neměli a hlavně ty kecy na ulici, to pravý vzrušení (smích)… Taky jsme museli koumat, vymýšlet a přešívat, co se dalo a že to byly modely! Například moje první heavy boots byly pracovní boty Made in Cuba, který jsem koupila v bazaru asi za 20 kčs (smích). Jinak PunkTura jako taková vznikla asi v roce 1999, kdy mi můj bejvalej, DaveHate Homolka řekl: "Ty už máš tolik hader, že by sis měla otevřít krám." A bylo to! Obchod byl do týdne. Název vznikl skloubením dvou slov jednak PUNK – no comment a druhák Tura – Satana herečka, což je baba z filmu Faster, Pussycat! Kill! Kill! 
Duhan: Já se přifařil až v roce 2002, kdy jsme se díky PunkTuře seznámili... Když jsem viděl ten ochod, nevěřil jsem vlastním očím... To co v něm bylo, nebylo možný sehnat nikde. Myslím, že to byl první obchod v ČR, kde se dalo sehnat skinheadský a punkový oblečení za dobrý ceny. No, pak jsem začal balit šéfovou a bylo to!

Jasný (smích). Co sami nosíte rádi za oblečení? 

Duhan: Naše trička a určitě kvalitní pracovní oblečení.
Iveta: Jasně, že naše a jenom naše! Protože i když si něco koupíme, tak do toho vždycky nějak zasáhnem!

Hodně se u vás vyskytují motivy Clash, máte k téhle kapele nějaký speciální vztah? 

Iveta: No pro mě jsou to punkoví pionýři, jejich muzika a radikální politické texty jsou nadčasový! Byli liberální v tom správném slova smyslu a to co dělali, nedělali kvůli lovům, šovinismu či slávě… Nebo kvůli čemukoliv... Je to srdcovka od nich a já to tak přijímám... A moc jim za to děkuji!
Duhan: Když si pustím třeba London Calling, líbí se mi furt stejně jako třeba před dvaceti a líbit se mi i pořád bude! Každý den, každou minutu! 

Další nepřehlédnutelným motivem triček apod. jsou vozy značky Volvo, jak se k vám dostalo tohle?

Duhan: Stačil jeden okamžik v mým dětství, kdy mě pár kiláků vezlo Volvo a už tenkrát jsem věděl, že to je jediný auto, který chci mít! Bezpečí, prostor, spolehlivost. Samozřejmě to musí být Volvo "hranatý" z minulýho století, kdy výrobce při výrobě myslel na spotřebitele a ne na to jak a kde ušetřit, vošulit na materiálu a vydělat co nejvíc! Jak je to u většiny dnešních levných, ale nadceněných šuntů! Pokud chcete vědět víc, zeptejte se NOMADů, jak jim fachčí jejich vozovej Volvo park!

Byli jste asi první, kdo tady začal vyrábět originální punk a rock'n'roll modely, dnes už ale určitě nejste jediní. Pociťujete něco jako „konkurenční boj“ nebo se přátelíte se všemi ostatními „módními návrháři ulice“?

Iveta: Konkurence se nebojíme, PunkTura je jen jedna! Pokud někdo vychází z napodobování, tak jsou to jen plagiáty. Když se "konkurentovi" daří a frčí svůj vlastní styl, je to jen dobře a přejem mu to! "Nas nedogonjat" (smích)! Osobně si vážíme Final, za jejich snahu vrátit skate k punku.

A ještě.. Kde všude si vlastně můžou lidi koupit vaše oblečení a doplňky?

Iveta: Eshop, plus aktuální info je na www.punktura.com, ale teď hlavně od 21.9 bude nový kamenný obchod v Praze ve Vodičkový ulici, vedle vinárny U Sudu!!! Bude to hustej obchod!
Duhan: Jinak se taky dá něco sehnat na drese Jilská 22 v Praze v Maximum Underground.

TIP: Označení legenda se poslední dobou objevuje u čím dál více kapel a není se čemu divit, vždyť punk už tu je více jak 30 let a i když k nám přišel o něco později, máme tu i bandy, které to táhnou sakra dlouho.  Jednou z  klasik jsou určitě N.V.Ú.-čka, u kterých se právě schyluje k další řadovce. Poslechnout si ukázku toho, co nás čeká a nemine můžete tady: www.nvu.cz/mp3/Sestrih%20NVU.mp3

Další pondělí se můžete těšit na festivalový speciál, připravujeme také hlasování o tom, jestli chcete, aby Scéna pokračovala i nadále. Bližší informace v následujícím díle!

Koho by jsme měli vyzpovídat příště, či vaše připomínky pište na scena@kidsandheroes.com

Připravil Kapitán K. a kolektiv    

Předešlé díly:

Díl 4. (Tetovací speciál) www.kidsandheroes.com/clanky/scena-dil-4-392/

Díl 3. (Papagáj, Pipes and pints) www.kidsandheroes.com/clanky/scena-dil-cislo-3-388

Díl 2. (Houba, Zóna A) www.kidsandheroes.com/clanky/scena-dil-cislo-2-385

Díl 1. (Punk Floid, Flaming Cocks) www.kidsandheroes.com/clanky/scena-dil-cislo-1-377

Díl 0. (Mighty Sounds) www.kidsandheroes.com/clanky/scena-dil-cislo-0-374