Článek

Scéna díl 15 SPECIÁL: Internetové magazíny

Tento speciál jsme věnovali internetovým punk fanzinům. Přečtěte si čtyři kratší tématické rozhory s tvůrci Kidsandheroes.com, punk.cz, ipunk.cz a Kvakpunkrock.cz. Berte toto číslo mimo jiné i jako důkaz, že punkrocková scéna je jen jedna!

Rozhovor s Hurvym, tvůrcem webu Kidsandheroes.com

Ahoj šéfe, hned na úvod musím říct, že ačkoli je magazín Scéna součástí Kidsandheroes webu, těší se díky tvé důvěře naprosté nezávislosti a samostatnosti, to tady říkám hlavně pro to, aby si nikdo tento rozhovor nevyložil tak že si ho děláme sami ze sebou(smích) První otázka je nasnadě, jak se ti vůbec příloha Scéna líbí?

Líbí se mi a líbí se nejenom mě. Když se podívám na statistiky, tak každé druhé pondělí je návštěvnost o několik stovek větší než v normální den. Bylo by fajn, kdyby se našel někdo další, který by následoval tenhle nápad a zkusil vymyslet něco podobného.

I když to je na KaH dost vidět, jakou máš ideu, co se týče obsahu webu, příspěvků a celkového hudebního rozsahu? Pro co už na KaH není rozhodně místo?

KAH je zaměřený na punkovou hudbu a vše kolem toho. Takže hudební rozsah je danej v rámci scény, ale určitě se nebudeme bránit napsat o něčem zajímavém, co se punkové scény netýká. A co by na KaH nemělo vůbec dělat ? No tak to je snad jasný. Určitě nechceme psát o pravicovejch kapelách a nebo o kapelách, který pravici podporujou.

Sleduješ konkurenci?

Sleduju. Denně koukám na punknews.org, punkbands.com i když s touhle stránkou to zatím vypadá bledě, myspace.com, czechcore.cz, ipunk.cz a další. Určitě, ale KAH není pro tyhle weby konkurence. Každej online magazín má svůj styl a svůj oblíbenej žánr. Takže těžko budete hledat novinky o Oi! kapelách na ipunku.cz a určitě nebudete denně číst o neopunkovejch kapelách na czechcore.cz. Každej web u nás si jede ten svůj styl a lidi si můžou vybrat to, co je zajímá. Což myslím, je jen dobře. Ale já bych rád dělal časopis pro lidi a ne sám pro sebe, určitě je blbost psát jen o kapelách, které mám rád a o ostatních nepsat, protože mě to nezajímá. Rád bych, aby čtenáři na KAH našli od všeho trošku. Snad se nám to daří.

Nebojíš se třeba někdy nějakých negativních reakcí na záporné recenze? Nebo lépe, byly nějaké?

Určitě se nebojím. Já jen říkám svůj názor. Určitě je někde venku spousta lidí, který se mnou nebudou souhlasit, ale tak to bude vždycky. A pokud je někdo opravdu velice nespokojen s recenzí tak stačí nesedět na prdeli, vzít do ruky pero a napsat svou vlastni recenzi a mi ji určitě rádi zveřejníme. A jestli nějaký už byly? No asi jedna možná dvě, ale zrovna ve středu jsme se o tom bavili a jeden můj kamarád, který napsal kritickou recenzi na jednu kapelu si vysloužil, že mu kapela složila písničku, ve které ho vzpomínala (smích).

Co všechno musí redaktor umět a nebo mít kromě nadšení, aby mohl rozjet slušně šlapající stránku?

Tak v prvé řadě je potřeba to nadšení. Pak je potřeba mít člověka, který rozumí html kódům a má také nadšení. A pak už musí mít redaktorka jen míry 90-60-90 a něco mezi 20 až 27 lety (smích). Ok sranda. Já si myslím, že jediný co člověk potřebuje je dostatek času. O tom jediném to je. Když ráno přijdu do práce, tak první co udělám je, že začnu vkládat koncerty. Určitě ale netušíš, kolik s tím je práce. I když je nad formulářem pro vložení takový malý návod jak nový koncert přidat, tak to většina lidí vloží stejně naprosto opačně. Pak minimálně další dvě hodiny brouzdáni po internetu a hledání nějakých zajímavých novinek, vkládání tiskovek a tak dále, no a pak se už konečně můžu věnovat své práci, během které zkouším psát recenze (smích). Takže pokud jsem někoho neodradil a má pořád zájem se podílet na chodu punkového časopisu, například psaním novinek, recenzí, focením a nebo pomoct s rozhovory, stačí jen napsat na náš email info@kidsandheroes.com. Určitě přivítáme každou pomoc.

Jak dlouho už provozuješ KaH a jak to vlastně začalo? Jsi spokojen s návštěvností webu?

No abych řekl pravdu, tak už vlastně ani nevím, ale řekl bych , že to bude tak od roku 2003, kdy jsem měl své stránky hurvy.wz.cz, na kterých byly převážně fotky z koncertů. Pak jsme se s mým kamarádem Miškem rozhodli začít dělat časopis. Všechno bylo ze začátku dost těžký, žádná administrace a všechno se muselo psát v html kódu. Pak se ale objevil Ondra, kterému bych tímto rád poděkoval, protože to on vytvořil webovou adminstraci a všechno pak už šlo skoro samo. V současné době připravujeme nový modernější design a několik změn. Určitě bychom rádi zapojili více naše čtenáře, ale zatím k tomu nebudu nic bližšího prozrazovat. Ohledně návštěvnosti vycházíme ze statistik na Googlu. Denní průměr je něco okolo 600 až 700 přístupů. Pondělky jsou okolo 800 přístupů. Já osobně si myslím, že s návštěvností můžeme být určitě spokojeni.

Rozhovor s jedním z hlavních tahounů webu punk.cz, Dušanem „Kilčem“.

Ahoj, Punk.cz je asi nejvíce vytvářen přímo návštěvníky, oproti jiným punk webům. Jaké příspěvky už byste opravdu nezveřejnili?

Nazdar kamarádi! Situace v naší redakci je zhruba taková, že o jazykové korektury textů a jejich umísťování na punk.cz se momentálně nejvíce starají dva správci stránek, Martin „Mrtvola“ a já Dušan „Kilčo“. Já mám mimo to na starost fůru organizačních věcí a zároveň se věnuji všem fotografickým sekcím. Návštěvníci našeho webu nám píšou o všem možném, co se dotýká punku a vůbec undergroundu. O muzice, knížkách, filmech, o jejich zážitcích, je to celkem jedno. Nebráníme se ničemu, co souvisí se scénou a s pojmem underground jako takový, vše je vřele vítáno! Teda až na nějaký sračky, které propagují nacismus, totalitu a jiné hnusy, co stojej, jak říkám třeba já, za vyliž prdel! S tím na nás nechoďte a šance, že se to u nás objeví, je asi taková, že Medvěd začne chodit do práce.

Medvěd je jeden ze stálých přispěvatelů, pokud se nemýlím. Myslím, že už jsme měl tu čest přečíst si něco z jeho příspěvků (smích)... Máte spolu domluvené nějaké pravidelné přispívání nebo je to, což je podle mě pravděpodobnější, neřízená střela, která prostě občas něco odpálí?

Medvěda mám rád, jen kdyby tolik nechlastal. Je to jak říkáš ty, neřízená střela. Momentálně je už asi rok bez připojení k netu, prý mu ukradli notebook, mobil a doma asi pod mostem někde v Praze přípojku na net nemá. O letošních vánocích byl doma u maminky, tak alespoň zase poslal pár příspěvků. Když je vytváří, musí mít samozřejmě pár lahváčů po ruce, jinak nemá tu správnou inspiraci. Článek potom odešle Mrtvolovi, ten ho přepíše do srozumitelné češtiny a uveřejní na našem webu. Ostatně tímto způsobem mohou přispívat všichni čtenáři.

Vím, že jsi vášnivý fotograf punk akcí a tím se také punk.cz řadí mezi jedny z nelépe zásobovaných webů, co se fotek týče... Prozraď, kam se v blízké době chystáš jít fotit? Kde se fotilo nejlíp a neměl bys pro nás nějakou speciální historku?

Fotit neumím, ale dělám to rád, takže omluvte moji úroveň fotek. Na akcích není o zábavné historky nouze. Vzpomínám si třeba na to, jak se lidé loňský rok na Mighty Sounds brodili po kolena v bahně a jak se do sebe pustili dva napití kamarádi ještě s jednou dívkou. Bahenní rvačka začala přímo přede mnou. V té době jsem měl ještě u sebe kompakt Panasonic FZ-7 a vše zaznamenal do videosekvence (smích). Nejlépe se asi fotí na festivalech, tam se nemusím přetlačovat s návštěvníkama jako to musím činit v různých klubech. Ještě se mi dobře fotí když jsem trochu napitej, i když kvůli tomu jsem už párkrát mohl ztratit fotoaparát (smích), takže raději od nového roku nechlastám. Koncerty si vybírám podle momentální nabídky, kouknu do kalendáře a vyrazím. Nedávno jsem byl u nás v Písku na špičkovejch The Restarts, nebo třeba v únoru asi vyrazím na UK SUBS a The VIBRATORS do Lucerny.

Zajímavým bodem na vašem webu je také rubrika „Představujeme kapelu“. Prozraď čtenářům, jak přesně to funguje a po jaké době se kapely mění? Jakým způsobem se do ní mohou mlade kapely dostat?

Ještě za éry zakladatele webu punk.cz Špíny, rubrika nesla název „Kapela týdne“. Jelikož tam kapela vysela třeba měsíc, někdy i déle musela se rubrika přejmenovat. Špína už u nás nefunguje, tak tam ty skupiny dávám já, obvykle jak mně to napadne. Ale většinou to probíhá tím způsobem, že se sama kapela ozve na můj mail. Napíšou: „Chceme být ve vašem seznamu kapel,“ tak je dám automaticky i do této rubriky.

Vím, že na vašem webu je několik opravdu stálých přispěvatelů do diskusí např. týpek s nickem Lord Alex apod... Vždycky mi vrtalo hlavou, jestli se také znáte i osobně?

Diskuse už dávno nejsou co bývaly. Dneska raději lidi přispívají na Facebook a jiné píčoviny na internetu. Lord.Alex tam hodně čeří hladinu, nemají se moc v lásce s Chrpou. Znám je oba dva, i některé další přispěvatele osobně. Většinou se ke mně lidi sami přihlásí na nějaké akci, opravdu mně nelze přehlédnout starej, tlustej a šedivej dědek s foťákem, co lítá jako magor sem a tam (smích). Jsem pak opravdu potěšen, že si můžeme také ve skutečnosti trochu pohovořit.

V minulosti jsem na vašem webu viděl seriály o Black Flag nebo o hnutí skinheads. Byly moc pěkně udělané a rozhodně nemůžu nezmínit také různé výlety v podobě článků do minulosti totalitního CZ punku, plánuje se něco podobného?

Je to všechno na houby, protože jsme na to jen dva a táhneme to hlavně ve svém volném čase. Máme rodiny a práci, nemůžeme si dovolit plnit články denně. Jsem rád, že někoho taky zajímá starší punk a když ho osobně nezažil, tak mu nějakej ten článek pomůže přiblížit atmosféru doby. Hodláme v tom nadále pokračovat, i když se to některým našim uživatelům nelíbí. Historie je důležitá, nemělo by se na ní zapomínat.

Rozhovor s tvůrci webu ipunk.cz.

Ahoj, nejdřív nám prozraď, jak vlastně vznikl ipunk.cz, na co se zaměřuje a případně jaké máte ambice do budoucna?

Petr Janoch: Ahoj, ipunk.cz vznikl zhruba před čtyřmi lety odloučením od webu blink182.cz, kde jsme s Vaškem Janečkem (Janskorem) nějakou dobu poskytovali zpravodajství o celé pop-punkové scéně. Velmi brzy s ukázalo, že potřebujeme samostatné pískoviště, a tak se narodil iPUNK.cz. Chtěli jsme psát o tom, co se líbilo nám dvěma, obecně moderní punk-rock a tehdy hlavně pop-punk. Postupem doby, jak se redakce rozšiřovala, i jak se scéna měnila a mění, už těžko můžeme iPUNK zaškatulkovat. Pořád se ale snažíme psát o aktuální hudbě, jejíž kořeny hledáme v punk-rockové škatulce. Říkejte si tomu třeba emo, pop-punk, alternativní rock… To je nám jedno. V dnešní době jsou zdi mezi škatulkami tak děravé, že nemá cenu toto řešit. Naše vize je, že každý redaktor píše o hudbě, která se mu líbí a ke které má nějakej vztah. Nemá smysl nutit se do něčeho, co je mu proti srsti. Všichni to děláme, protože nás to nějakým způsobem baví a to se taky odráží na obsahu webu.

Vím, že jednou z fajn věcí u vás byly komentáře pod články, proč zmizely?

Petr Janoch: Momentálně je iPUNK bez komentářů, protože jsme se dostali do situace, kdy náš současný administrační systém přestal zvládat to ohromné množství dat, které jsme my a naši návštěvníci do něj za ty čtyři roky dostali. Abychom vůbec mohli iPUNK udržet živý, museli jsme vypnout komentáře a odstranit archiv článků. Vše je jen dočasné, již brzy pojedeme na zcela nové mašině, se kterou se konečně budeme moct dostat tam, kam míříme od samého počátku.

Musím také moc pochválit váš seriál věnující se milníkům punkrocku, na který jsem již jednou tady ve Scéně upozornily, čí to byl nápad a jak to vzniká? Prozradíte jaký počin bude v následujícím čísle uveden jako deska roku 1985?

Martin Komárek (Akzeret): Pokud si dobře vzpomínám, tak s tím přišel šéfredaktor Peťa Janoch. Měl vizi vzpomenout za každý rok nějakou přelomovou desku. Protože jsem to nejspíš jako první odkýval, dostal jsem to dlouhodobě úkolem, a jak jsem to pojal, se můžete přesvědčit skoro každý měsíc na iPUNK.cz. Co se týče 85., to plánuju 7 Seconds, i když už to touhle dobou mělo viset na webu. Zajímavější ovšem bude až tak rok 90, kdy přebere štafetu zase někdo jiný podle vlastních představ. Ale jinak název "Punk-rockové milníky" to je určitě dílo Janocha, protože on má na takové monumentálně epochální výrazy snad patent.

Dobrá byla také rubrika „Co poslouchá?“ Proč více méně zmizela? Plánujete nějakou další takovou pravidelnou rubriku?

Petr Janoch: Co poslouchá – to byla snad naše nejdýl vydávaná rubrika. Její koncept nebyl nikterak světobornej, ale měl význam a funkci, kterou dlouho plnil. Nicméně Česko-Slovensko a zdejší scéna, o kterou se iPUNK zajímá, je fakt malinká a tak jsme se po nějakých dvou letech vyčerpali. Čím dál tím více jsme sice získávali i zahraniční zástupce, i z velkých kapel, ale bylo to hodně těžký a vyčerpávající a mnohokrát se stalo, že i přes příslib jsme museli narychlo shánět náhradníky. Čtenářů tak pomalu ubývalo a ukázalo se, že rubrika už je za zenitem. Pokoušeli jsme se najít podobnou rubriku s podobným konceptem, ale velmi brzy jsme začali narážet na podobné problémy... Je to nikdy nekončící práce a ani my nevíme, jestli třeba zítra někdo z nás nepřijde s nějakým zajímavým podnětem.

Určitě musíte mít spoustu historek ohledně rozhovorů s kapelami…

Michal Špaček (Juve): Na pódiu to většinou nejspíš vypadá, že spousta kapel je hodně nespoutaných a impulsivních. Když však dojde na rozhovory, tak k tomu vesměs všechny zahraniční kapely přistupují hodně profesionálně a k nějakým zábavným a úsměvným historkám moc nedochází. Je vidět, že za sebou mají velké množství rozhovorů, a tak přesně vědí, co a jakým způsobem říkat. Jediným rušivým zdrojem během rozhovorů je tak především má vlastní roztržitost, kdy se mi z paměti naprosto vykouří před momentem vymyšlená otázka nebo v "lepším" případě dojdou baterie v diktafonu, které je třeba vyměnit s netrpělivým manažerem kapely v zádech. Vzhledem k tomu, že je pro nás všechny iPUNK v prvé řadě koníčkem, tak největší kouzlo rozhovorů spočívá v možnosti promluvit s člověkem, kterého jste dříve vídali pouze na záznamech z koncertů. Člověk si tak udělá obrázek o lidech z jeho oblíbené skupiny a navíc zveřejněným článkem udělá radost i spoustě fanoušků, kteří jsou v tomto ohledu jinak odkázání téměř výhradně na zahraniční zdroje.

Setkáváte se s výhružkami ze strany muzikantů, jejichž dílko třeba ne úplně lichotivě zhodnotíte v recenzi? Práce redaktora může být teoreticky přece jen nebezpečná…

Hanses: Tak s tím má zkušenost skoro každý z nás, i když konkrétní výhružky bývají naštěstí výjimkou. Daleko častější jsou nejrůznější urážky, nadávky, pomluvy a konspirační teorie o tom, kterak to vlastně na našem zvráceném serveru chodí. Upřímně se tím docela bavíme, většinou to přichází pořád z toho samýho okruhu lidí, pro který je to celý součást jakési image. Občas to sice zazní od někoho, od koho by to nikdo nečekal, což trochu zamrzí, ale žíly si z toho nervem. Taky se stává, že si kapely naopak stěžujou na to, že jim psát recenze nechceme. Jenže to je začarovanej kruh. Nenapíšeš, je zle, napíšeš a nepochválíš, je zle. Zatím ale na pěsti nikdy nedošlo a doufám, že ani nedojde. Umím si představit, jak by to asi bohužel dopadlo (smích).

Jste spokojeni s návštěvností?

Petr Janoch: Myslím, že správný provozovatel webu nemůže být nikdy spokojen s návštěvností a vždy hledá rezervy. Momentálně jsme na tom hůř, než loni, což je ale důsledek našich aktuálních problémů. Přesto k nám denně chodí prakticky stejný počet návštěvníků, jenom už nepřijdou vícekrát za den, ale jen jednou. Když ale odhlédnu od čísel, návštěvnost je vynikající. Čtou nás všichni obyčejní fanoušci, muzikanti i promotéři. A hlavně nás čtou i ti, co nás nemají rádi. To je asi ta nejlepší odměna, jakou já můžu dostat. Když si čtu šestnáctý vzkazek od stejného člověka, jak iPUNK stojí za hovno, jak naši recenzenti píšou o něčem, čemu absolutně nerozumějí, mám radost. Lidi si o iPUNKu povídají a je úplně jedno, jestli na nás plivou, nebo nás chválí. Dokazujte to, že děláme něco, co má nějakej dopad a význam pro lidi. A to je super pocit!

Rozhovor s Kvakem o jeho Kvakpunkrock.cz

Ahoj Kvaku, vím že jsi měl nedávno nemalé problémy s viry, jak to bylo, podařilo se vše už zažehnat? Vážně jsi chtěl kvůli tomu web zabalit?

Zdravíčko! Je pravda, že za poslední měsíc byl web pěkně v hajzlu. Plno lidí psalo, že je prohlížeče nechtějí pustit na web a že tam jsou viry, dokonce i na Google byl kvakpunkrock v ohrožených stránkách. Já se v technické stránce nevyznám, o chod po této stránce se stará Maart kytarista Selfish a ten sám nemohl najít žádný vir. Až po nějaké době se na něco přišlo a teď by to už mělo snad bejt ok. V podstatě ani nechápeme, co to bylo za havěť. S tím skončením webu to bylo na více stran. Hlavním důvodem byla zoufalost z virů, ale hlavně i nedostatek času. V poslední době jsem se začal více věnovat kytaře a práci na písničkách naší kapely, která se zúročila nahráním EP. Dalším důvodem byly pochyby, zda vůbec ještě někoho ten web zajímá, přeci jen 70% věcí dělám sám a času to zabírá moc, impulsem pokračovat byla hlavně velká podpora lidí, spolupracovníků a víra v to, že Punkrock Never Die (smích).

Co pro tebe znamená punk scéna, jaký kapely tě nejvíc baví a jakým směrem se snažíš ubírat? Čím si myslíš, že je zrovna ten tvůj hudební server výjimečný a zajímavý?

Scéna pro mě znamená hlavně to, že se člověk baví, poznává lidi a užívá pohody a všeho, co k tomu patří. Je to hlavně o podpoře kapel, kamarádů a o tom, že jsme jedna komunita, která má muziku v srdci. Muziky poslouchám strašně moc, mezi nejoblíbenější kapely považuju klasiku 90.let jako třeba Nofx nebo No Use For A Name. Musí to být hlavně rychlý, chytlavý a melodický. Na počátku jsem hodně jel v pop punkových kapelách a odsuzoval jsem old school punk a skins music. Přeci jen, my jsme pro ně byli „zkurvený popíčkáři“, ale tím, čím je člověk starší, tak poznává, že i v této komunitě je spousta skvělých lidí. Blbci se najdou všude, ať posloucháš co posloucháš. Čím je server výjimečný? Myslím že tím, jakým způsobem je veden. Je to o psaní o kapelách různých žánrů vidláckým způsobem, žádná úroveň, ale tak, jak mi huba narostla. Je to super, když na web přispívají lidé, které to baví a bojí se třeba oslovit se svým článkem větší web, protože má úroveň a kvalitu, tak pak písnou mě a když je to psaný v pohodě, tak nemám problém nahodit cokoliv. Web je pro lidi, dělaný lidmi, co milujou hudbu…

Vzhledem k tomu, že se jedná o speciální díl věnovaný punk E-zinům bych se mohl zeptat i na nějaká data, co se týče návštěvnosti, ale to není až tak důležité, spíš mě zajímá jestli jsi ty sám s návštěvností webu a počtem reakcí návštěvníků spokojen?

Návštěvnost klidně zveřejním, to není problém. Před 5 lety, když jsem začínal jsem ani ve snu netušil, že web bude číst tolik lidí, původně jsem chtěl dělat stránky tak 2x týdně s tím, že budu rád, když si to přečte 30 lidí. Počet článků rostl a začali se i ozývat lidi na spolupráci a hlavně chodili kladné reakce, to mě nakoplo a snažil jsem se víc a víc. Rekordní návštěvnost byla přes 800 přístupů denně, ale průměr se pohybuje okolo 600 přístupů za den. Teď je to teda asi kolem 400, problémy s viry udělaly své, ale snad to bude lepší.

Ne všechny weby mají možnost komentářů, ten tvůj ano..

Jasně, myslím, že komentáře jsou skvělá věc. Však o tom to je, aby se pod článkem vyjádřil každý, kdo má zájem. Jsem rád, když se diskutuje a když přijde kritika, můžeš se alespoň zamyslet nad jiným názorem. Chtěl jsem aby byl kvakpunkrock 100% DIY web se svobodou projevu a proto by mě nikdy ani nenapadlo někomu smazat reakci v komentáři jen proto, že se mi to nelíbí. Bohužel, tohle se děje u jiných serverů a to mě může vždycky nejvíc nasrat smazání příspěvku.

S kým se ti nejlíp dělal rozhovor pro web?

Rozhovory s cizíma kapelama většinou dělám po mailu, jelikož má angličtina nemá úroveň na povídání si z očí do očí. Nejvíc mě potěšily rozhovory s kapelami, na kterých jsem vyrostl, Ten Foot Pole, Pulley atd. Je to boží, když zjistíš, že většina lidí z tvých oblíbených kapel jsou naprosto normální lidi a vyjdou ti vstříc a ještě pěkně poděkují. To je nejlepší pocit. Kdybych měl napsat nejlepší rozhovor, tak jednoznačně s americkými Anberlin. Konkrétně se zpěvákem Stephenem Christianem, který hned odepsal a reagoval senzačně. Ten člověk má srdce na pravým místě a já osobně ho obdivuju, nejde jen o to, že má super kapelu, ale snaží se i pomáhat lidem, co to potřebují. Jeho odpověď na otázku křesťanství v muzice mě dostala. Respekt!

Co považuješ za největší úspěch Kvakpunkrocku?

Úspěch? Čéče asi to, že ten web fuguje pořád ve volný formě a pohodě, nikdo ti nerozkazuje tohle musíš! Napíšeš o neznámé kapele, ta lidi zaujme a oni ti poděkují za tip, to je nejlepší. Taky za úspěch považuju spolupráci s lidma, co přispívají na web (však vy víte) a taky spolupráci s promotéry koncertů. Přeci jen, potěší tě, když máš logo webu na plakátech koncertu kapel, který máš rád nebo když se díky webu dostaneš do zákulisí a vidíš, jak to všechno funguje. A o setkání s oblíbenýma kapelama nemluvím. Důležitý je dělat to fakt, jak to cítíš a ne se nechat někým ovládat. 100% Svoboda a pohoda(smích) Díky za rozhovor kluci a ať se vám daří, scéna nikdy neumře!

TIP: Ladrogang odkryl svoje plány na začátek roku, takže si vezměte k ruce diáře a šup na www.Ladrogang.cz

Příští díl zase klasicky dva rozhovory, doufáme, že se vám tento speciál líbil, čtěte punk fanziny ať už internetové nebo tištěné a nebo ještě lépe, snažte se spolupracovat na plnění jejich obsahu, děláme to přece hlavně sami pro sebe;)

Chválu nebo Vaše připomínky pište na scena@kidsandheroes.com
Připravuje Kapitán K., Radek a Trz

Další díl vychází v pondělí 15.2.2010

Předešlé díly: