Článek

REPORT: Křest první desky PIPES AND PINTS

Punk, skotský dudy, kérky a nepopsatelná energie! To je přesně to, co můžete od kapely Pipes and Pints očekávat. A jak pokaždý ukázali, vždycky vám toho naservírujou dosytosti! A realese party jejich první regulérní desky rozhodně nebyla výjimkou! Album, natáčený průběžně během července a srpna, nese název Until We Die a poslední říjnový den se v pražskym Vagonu konal jeho křest.

Pipes and Pints se čím dál víc dostávají do podvědomí lidí, a tak bylo už předem jasný, že o tenhle koncert bude velkej zájem. V sobotu večer se ukázalo, že byl ale o dost větší, než Pipes and Pints předpokládali. Už před plánovaným začátkem (19:00) se začal před vchodem do Vagonu kupit zástup netrpělivě přešlapujících fanoušků, což se nezměnilo ani dlouho po otevření klubu.

Startovní post připadl na kapelu Superpilot s nepřeslechnutelnou a nepřehlídnutelnou zpěvačkou Marikou, pocházející z New Yorku. Na rozjezd dnešního večera podtrhovala celkem energickou show v čele s drsným ženským vokálem výrazná basa a kytara. Kromě vlastních punkově laděných kousků zazněla třeba i píseň Hateful od Clash. Šlapalo jim to, mělo to koule, ale i přesto se nedá mluvit o kdovíjakých ovacích, který by se kapela dočkala.

Podstatně větší úspěch sklidili jistě známější 4debils z Teplic. Kapela, o šesti členech – z toho dva jsou sólový zpěváci, začínala jako trio v roce 2003. Na podiu se tím pádem odehrála změna nejenom v počtu členů, ale i co se zpěvu týče. 4debils mají texty v češtině a ve Vagonu se ten večer našlo dost fanoušků, co si zpívalo spolu s kapelou. Kromě zpěváka s umělohmotnou elvisovskou parukou, a druhýho zpěváka, si do mikráku zařvou i kytaristi, ale bohužel neuslyšíte ani jeden pořádně výrazný hlas, což kapele dost ubírá.

Lidí přibejvalo a přibejvalo, fronty u baru taky rostly čím dál víc, a na podiu se začala chystat další formace. Černý pivo, punk, sound ala Irsko, housle a mandolína – tak se dají zkratkovitě popsat němečtí The Porters. Pipes and Pints jim dělali v Německu předkapelu, kde si padli navzájem do oka a Porters si je pak s sebou vzali na zbytek turné. Pipes se jim revanšovali jak tímhle, tak koncertem v Budějovicích, kde se den předtím odehrál „křest nanečisto“. Když Porters začali hrát, všem přítomným hned bylo jasný, kde bere kapela inspiraci. Flogging Molly, The Poques, ale i třeba Social Distortion (střihli si i jednu sólovou věc Mikea Nesse). Lidi pařili, užívali si folk-punkovou jízdu, a hlavně nově příchozí návštěvníci pořád nebrali konce! Vagon už byl dost narvanej, a když se počet lidí v klubu vyšplhal k 350, přestalo se pouštět. Těsně před začátkem hraní hlavních aktérů celýho koncertu se tak hodně lidem nepovedlo dostat dovnitř. Nedalo se ale nic dělat, v klubu už i tak bylo obtížný hnout se vůbec z místa.

Publikum bylo po Porters v tý správný náladě a začalo se hlasitě dožadovat Pipes and Pints, který kolem půl 11 spustili. Jak už jsem řekla a mohla se tolikrát přesvědčit, Pipes svuj set nikdy neodfláknou, pokaždý jedou do plnejch a ta energie! Od hlavy až k patě pokérovanej zpěvák Mike vyřvává svým chraplákem, svlíká se, skáče do lidí. Stage diving si zkouší i Vojta, kterej obstarává dudy, a taky spoustu dalších fanoušků. Po chvíli se dostává i na placku, kvůli kter ý tahle akce vůbec vznikla. CD, který je k dostání za 250 Kč, dostává pivní spršku, a jízda pokračuje. Songy jako Heaven and Hell, Different Way nebo Kensington Club jsou mezi fanoušky notoricky známý, a tak se kapele dostává vydatný pomoci ve zpěvu (ne že by to snad potřebovala). Pipes and Pints, stejně nadšený jako lidi ve Vagonu, se loučí, ale k přídavku se nenechají dlouho přemlouvat. Jako závěrečná tečka zazní City by the Sea a kapela se dočká zaslouženýho aplausu.

Křest desky Until We Die splnil očekávání a vydařil se. Jako jediný minus bych viděla zvolený místo konání, přece jenom jsou v Praze větší i lepší kluby. Ale aspoň už Pipes and Pints věděj, co maj pro příště – křest příštího alba – udělat jinak. Už teď se plno fanoušků, včetně mě, těší!

Majkl Klose