Kids and Heroes
Čínský masakr v Modré Vopici: Demerit zaútočili na sluchovody
Broumis 22/04/2016 Reporty

V úterý večer většinou hraji World of Warcraft, čumím na seriály a druhý den sám sebe chválím, jak je fajn nevstávat do práce společensky unavený. Ještě při vstupu do Modré Vopice jsem si myslel, že tomu tak bude i tentokrát. Hned ve dveřích mě zarazil poloprázdný klub. Kurva, tohle je Praha a né žádná zasraná Boleslav, na Demerit by mělo být vyprodáno. A víte co, dobře vám tak, co jste si tuhle parádu nechali ujít, ale popořadě…

Pozdravím všech pět známých, co v klubu potkávám, a jdu na plac na první kapelu, kterou jsou RV4. Musím přiznat, že mi dlouhé roky trvalo, než jsem jim přišel na chuť, ale je to tam. Svůj set začínají songem s romantickým názvem To mě poser. Z kapely je trošku cítit nejistota, která však vzápětí mizí, a u válu Hrdinové bez jména, který mam nejraději, se mi už vrtí boky a rozhodně nejsem sám.

Poté, co RV4 odejdou směr bar, se na pódium vrhne hardcorová smršť VOH. To už je na place pěkné horko, vidím i nohy ve vzduchu a klub se už stihl o něco víc zaplnit. Kapela hraje v pekelném tempu, přiznám se, že nemám vůbec naposloucháno, měl jsem ten název hozen do jiných vod, moje chyba. Místo pod pódiem však trávím čas oprašováním své bídné angličtiny, protože z auta vylezl utahaný řidič Demerit, což nebyl nikdo jiný než Franck z výborné pařížské kapely Breakout, ale o nich příště.

Kluci z Číny, kteří doteď pospávali na lavičkách, se už taky pomalu probouzejí a připravují svůj vercajk. Kapelu mám jakž takž naposlouchanou z online prostředí, ale to mě nemohlo připravit na to, co přišlo. Únavu z cestování a, jak kluci říkali, z vydatné kalby na Kladně, jakoby vysál upír a začíná peklo. Již při prvním songu je bídná návštěvnost (ona tak bídná nakonec nebyla, ale zaslouženě by mělo být vyprodáno!) komplet na nohou a pod pódiem se strhne vánice – pogo, strkačky, lidi nad hlavami. Kvalita předčí kvantitu a návštěvníci nezůstávají kapele nic dlužní.

Demerit předvádí skvělé nasazení a ukazují, že by hardcore punk mohli vyučovat. Zpěvné melodie střídají palby z kulometu, řev střídá melodii a mně nezbývá než údiv s otevřenou hubou ukončit skokem do davu. Lidi se baví, kapela se baví, dokonalá symbióza. Nakonec se z toho vyklubal perfektní večírek a já mam nové jméno na svém listu oblíbených kapel. Až někde uvidíte nápis Demerit, zbystřete.

Za fotku díky Karlu Vyskočilovi, celý fotoreport zkoukněte tady.

O autorovi

Uličník, vymetač koncertů, barů, herní a komixový fanda.

Comments are closed.

WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com