Kids and Heroes
Čínský masakr v Modré Vopici: Demerit zaútočili na sluchovody
Broumis 22/04/2016 Reporty

V úterý večer většinou hraji World of Warcraft, čumím na seriály a druhý den sám sebe chválím, jak je fajn nevstávat do práce společensky unavený. Ještě při vstupu do Modré Vopice jsem si myslel, že tomu tak bude i tentokrát. Hned ve dveřích mě zarazil poloprázdný klub. Kurva, tohle je Praha a né žádná zasraná Boleslav, na Demerit by mělo být vyprodáno. A víte co, dobře vám tak, co jste si tuhle parádu nechali ujít, ale popořadě…

Pozdravím všech pět známých, co v klubu potkávám, a jdu na plac na první kapelu, kterou jsou RV4. Musím přiznat, že mi dlouhé roky trvalo, než jsem jim přišel na chuť, ale je to tam. Svůj set začínají songem s romantickým názvem To mě poser. Z kapely je trošku cítit nejistota, která však vzápětí mizí, a u válu Hrdinové bez jména, který mam nejraději, se mi už vrtí boky a rozhodně nejsem sám.

Poté, co RV4 odejdou směr bar, se na pódium vrhne hardcorová smršť VOH. To už je na place pěkné horko, vidím i nohy ve vzduchu a klub se už stihl o něco víc zaplnit. Kapela hraje v pekelném tempu, přiznám se, že nemám vůbec naposloucháno, měl jsem ten název hozen do jiných vod, moje chyba. Místo pod pódiem však trávím čas oprašováním své bídné angličtiny, protože z auta vylezl utahaný řidič Demerit, což nebyl nikdo jiný než Franck z výborné pařížské kapely Breakout, ale o nich příště.

Kluci z Číny, kteří doteď pospávali na lavičkách, se už taky pomalu probouzejí a připravují svůj vercajk. Kapelu mám jakž takž naposlouchanou z online prostředí, ale to mě nemohlo připravit na to, co přišlo. Únavu z cestování a, jak kluci říkali, z vydatné kalby na Kladně, jakoby vysál upír a začíná peklo. Již při prvním songu je bídná návštěvnost (ona tak bídná nakonec nebyla, ale zaslouženě by mělo být vyprodáno!) komplet na nohou a pod pódiem se strhne vánice – pogo, strkačky, lidi nad hlavami. Kvalita předčí kvantitu a návštěvníci nezůstávají kapele nic dlužní.

Demerit předvádí skvělé nasazení a ukazují, že by hardcore punk mohli vyučovat. Zpěvné melodie střídají palby z kulometu, řev střídá melodii a mně nezbývá než údiv s otevřenou hubou ukončit skokem do davu. Lidi se baví, kapela se baví, dokonalá symbióza. Nakonec se z toho vyklubal perfektní večírek a já mam nové jméno na svém listu oblíbených kapel. Až někde uvidíte nápis Demerit, zbystřete.

Za fotku díky Karlu Vyskočilovi, celý fotoreport zkoukněte tady.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

O autorovi

Uličník, vymetač koncertů, barů, herní a komixový fanda.

Comments are closed.