Kids and Heroes
Bloodsucking Zombies from Outer Space přiměli Prahu vřískat
Nekro 24/11/2017 Reporty

Čtvrtek 23. listopadu znamená jen jediné – dlouho očekávaná psychobilly párty v čele s vídeňskými Bloodsucking Zombies from Outer Space, domácími Rocket Dogz a Kungpao Cowboys je konečně tady.

S půl devátou odpalují čtvrteční psychobilly párty jižani Kungpao Cowboys. Jou to sice nováčci, ale s publikem komunikují, jako by to dělali celý život. Srandičky sem, srandičky tam plus nějaké to honácké psychobilly spíš amerického rázu. Kapela se ani nebojí zařazovat dva úplně nové, ještě nepojmenované songy. Zběsilá basa i prosté kytarové melodie skvěle načaly večer, ale Kovbojové s kudlou času na krku musí po půl hodině svůj set končit.

O přestávce přicházejí další lidé, bar je plně obsazený a na stage po chvíli nastupují v prošívaných košilích domácí Rocket Dogz. S novou deskou za rohem pálí jednu novou skladbu za druhou, ale přesto neopomíjejí ani ty nejzažitější hity desek minulých. Woody sice připouští, že je tentokrát spíše méně výřečný, přesto nechybí klasické psí vtípky na všem známá témata jako sex, drogy a rock’n’roll. Ke konci setu má kapela už publikum natolik omotané kolem prstu, že plný sál zpívá spolu s kapelou refrén nestárnoucí klasiky Rebel Yell a ještě natruc přidává story u surfující příšeře. Pak už je ale třeba uvolnit pódium pro poslední kapelu večera.

Bloodsucking Zombies from Outer Space sice nejsou u nás žádnými nováčky, hrají 15 let a Česko navštěvují celkem pravidelně, přesto je však každá jejich show unikátní. Navíc tentokrát se našemu publiku představili poprvé s novým basákem. Pódium se plní mlhou a sál praská ve švech. Ozývají se sirény a křik obětí útočníků z vesmíru, probíhá mi hlavou myšlenka: Vždyť to je intro jejich první desky, že by… A ano, na stage vbíhají čtyři postavy a začínají hrát Attack from planet Transylvania. Probliknuvší světla odhalují jejich čistě bílé oční bulvy, bledé tváře a množství jizev, odhaleného masa a skvrny od krve. Následují další a další hity ze všech jejich alb, včetně unplugged desky, ze které zazněla verze Most Beautiful Corpse. BZFOS ale dále překvapují, jednak kostýmy různých hororových postav na pódiu, ale také úplně novým songem Nice Day for Exorcism, nebo celou řadou coverů vložených do svých písní, jako Blitzkrieg Bop od Ramones, Where is My Mind od Pixies nebo Teenage Dirtbag od Wheatus.

Dead Richy Gein navíc zpoza bicích neustále komunikuje s publikem a vybízí je k dalšímu a dalšímu zpěvu. Teplota v sále v průběhu koncertu neustále roste, a o to větší patří uznání všem kostymovaným aktérům na stage. Především knězovi pokoušejícímu se o exorcismus na frontmanovi. Chudák maskovaný duchovní sklidil nějaké to bučení od publika, vztyčené prostředníky od zpěváka, vzplanula mu vlastní bible a na závěr při odchodu za ním ještě doletěl kelímek.

Malý zádrhel v nastoleném tempu představovala jedině jakási rakouská pohřební píseň o pití, při které zpěvák fanouškům rozdával malé flašky Jägermeistera, je ale pravda, že se ke konci lehce táhla. Nicméně další songy v němčině jako Vienna Calling nebo Der Kopf deiner Mutter přijalo publikum s velkým nadšením. Na závěr se Cross dočkal ještě celkem tří přídavků: Radio Active, Monster Mutant Boogie a cover medley: Poison (Alice Cooper), Detroit Rock City (KISS) a I Wanna Be Somebody (W.A.S.P.). A najednou, než by se jeden nadál, byl konec. Všechny čtyři splavené a rozcuchané zombie zahodily trsátka do publika a opustily pódium, zatímco lidé se pomalu roztrousili směrem k merchi a na znovu zacpaný bar.

Co říci závěrem? Příště přijďte všichni včas na Kungpao Cowboys, překvapí vás, taky si začněte rovnou šetřit na novou desku Rocket Dogz a jestli vás zakousne nějaká zmutovaná radioaktivní vesmírná kreatura, tak zůstaňte Sick ‚n wild a zatančete si s ní Monster Mutant Boogie.

Foto: Vojta Florian

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

O autorovi

Diskuze

  • Facebook(0)