Kids and Heroes
Bavte se dobře, vzkazuje Prince Buster
Tony Youngfield 27/09/2016 Magazín

Titulek dnešního článku nemá vyznít neuctivě nebo dokonce cynicky, jen jsem si uvědomil, že poslední dobou bylo psaní „R.I.P.“ zpráv v rámci scény až příliš mockrát v mé režii. A stejně jako by Freddie řekl, že „…show must go on!“, Lemmy by trval na tom, abychom si na něj dali Jacka s colou a pustili si Motörhead hodně nahlas, a Bowie by nám poradil, že „můžeme být hrdiny, alespoň na jeden den…“, tak by legendární rude boy a nezaměnitelná postava ska a rocksteady, Prince Buster doporučil, abychom se „dobře bavili, protože je později, než si myslíme“. Jenže jak se máme dobře bavit, když nás všichni staří velikáni hudby, kterou tak milujeme, jeden po druhém opouští? Mladá krev je zajímavá a člověk dá šanci kdejaké kapele a projektu, a hledá někoho, kdo by se přiblížil charakterem těmto bardům a zanechal nám natolik srdcovou hudbu, ale bez osobností, na něž byl prostě spoleh, je svět opět o trochu více osiřelým, chladným a odosobněným místem. Avšak nezoufejme, a pojďme spolu nad drinkem v rude boys baru na Orange Street, nacházející se na pomezí čtvrtí Trench Town a Allman Town v Kingstonu na Jamajce, zavzpomínat na jedinečného a nezapomenutelného Prince Bustera…

Napsat druhý den po něčím úmrtí rychlou tiskovku jako přes kopírák a k tomu přiložit převzatý suchopárný životopis je jednoduché, avšak mému stylu vzdálené. A protože Cecil Bustamente Campbell, podobně jako další jamajští rude boys, rozhodně nudný život nevedl, byla by škoda jeho památku odbýt horkou jehlou ušitým článkem. Pokud bychom byli minimalisté, daly by se umělecký přínos Prince Bustera pro hudební scénu a jeho divoké historky shrnout do několika bodů.

Během let se stala slavnou pekelná rivalita Prince Bustera a dalšího průkopníka ska, rocksteady a reggae, Derricka Morgana. Mezi znepřátelenými gangy fanoušků docházelo k ostrým potyčkám a Buster s Morganem si vyměňovali názory a kritiku, jak jinak, než pomocí hudby. Song stíhal song, pánové se uráželi a vyhrožovali si v písních navzájem a s každou další se situace vyostřovala. Vzájemná soupeřivost oba interprety rozdělovala, co je ale spojovalo, bylo autorství písní, jež se staly hity a v podstatě hymnami, z nichž později čerpalo mnoho dalších umělců, a pro skinheadskou a mods subkulturu mají dnes kultovní status, ke kterému přispěl i onen magický rok 1969.

Pojďme se nyní podívat na některé starší songy, nahrané Busterem, ale také na jeho vlastní fláky, jenž se staly vděčně coverovanými a zpracovávanými. Going To The River je rhythm and bluesová klasika – verze od Fatse Domina je neodolatelná, nicméně Prince Buster ji oblékl do fešného rocksteady kabátku. Ostatně, vzhledem k tomu, že svatá trojice jamajské hudby, ska – rocksteady – reggae, čerpala mimo jiné i z amerického rhythm and blues, je tento typ coverů z historického hlediska poměrně logickým krokem. V songu Wash Wash si Buster vypůjčil téma ze staré písně That Lucky Old Sun z roku 1949, kterou zpívali i Louis Armstrong, Big Mama Thornton, Sam Cooke, Johnny Cash nebo Aretha Franklin. Ze stejného roku pochází i song Enjoy Yourself, jejž Buster také zpracoval ve vlastní verzi.

Kariéra Prince Bustera trvala od roku 1961 v podstatě až do jeho nedávné smrti. Kromě rozsáhlé tvorby a mnohaletého působení se Busterova umělecká hodnota a jeho odkaz projevují již od konce sedmdesátých let, kdy začaly v Británii vznikat kapely druhé vlny ska, hrající takzvaný two tone, a kombinující revival starého ska s punkovými vlivy. Nejvíce inspirace si uzmuli legendární šílenci Madness – po Busterově songu, jehož cover samozřejmě také nahráli, pojmenovali kapelu, dalším coverem byl One Step Beyond a odkazy se prolínaly nejen jejich tvorbou (tribute song The Prince), ale i kariérou jejich současníků a neméně provařených The Specials. Jejich singl Gangsters byl překopanou verzí nebo spíše variací Busterovy písně Al Capone a do Stupid Marriage si půjčili inspiraci z Judge Dread. Nahráli ale i covery songů Too Hot a Enjoy Yourself. Poslední zmiňovaný si vzali nakonec do parády i holandští klasici oje Evil Conduct. Busterův odkaz ale drží především kapely, hrající „na dvě doby“ – od druhé vlny ska, přes tu třetí – The Toasters a cover songu Hard Man Fe Dead – až po vlnu čtvrtou, aktuální. Buster Shuffle jsou si také moc dobře vědomi kořenů a mají i song s názvem Prince Buster.

Prince Buster se narodil a vyrůstal přímo na slavné Orange Street v Kingstonu na Jamajce a jako by mu bylo už tenkrát předpovězeno stát se legendou. Od působení s jamajskými sound systémy a rozjíždějící se hudební kariéry na počátku šedesátých let, přes slávu spojenou s labelem Blue Beat (a přezdívku „King of Bluebeat“) a dílčí boxerské úspěchy (přezdívka „Prince“ a setkání s Muhammadem Alim) až po přerod ska v  rocksteady a ještě pomalejší reggae a hodnotný odkaz, nesený kapelami, jako jsou The Specials nebo Madness.

Abychom konečně došli k předem avizovanému „rest in peace“ směřování článku, je potřeba zmínit, že v posledních letech trpěl Prince Buster podlomeným zdravím po několika infarktech a měl srdeční problémy. Zemřel 8. září v 78 letech.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

O autorovi

V K&H od června 2013. Od klasiky, jazzu, rock'n'rollu, country, rhythm'n'blues, swingu nebo rockabilly, přes ska, reggae, rocksteady, 2 tone, northern soul, punk, oi!, hardcore až po psychobilly, goth, surf, garáž, psychedelii nebo folk a celtic. 55% rock'n'roller, 69% skinhead, 77% punk rocker, 161% tolerant human being and hooligan gentleman. Bohemians 1905, St. Pauli. Music, writing, movies, friends and booze... Gimme more!!!

Comments are closed.