Kids and Heroes
Bad Co. Project: Jestli být antifašistický je politické, pak by měla mít každá kapela politický postoj
Misantroop 12/11/2017 Rozhovory

Pamatujete na kdysi kultovní street punkovou kapelu Oxymoron? Parta okolo zpěváka Svena Suckera, která fungovala v letech 1992 a 2002, má dnes víc než řádného nástupce – Bad Co. Project. Ti se v pátek 17. listopadu přijedou předvést na strahovskou Sedmičku, a tak jsme si jejich frontmana vzali na kus řeči.  


You are well know from band Oxymoron which have been active from 1992 – 2002. For many is Oxymoron one of the best streetpunk bands loved by skinheads the same as by the punks. Could you describe us Oxymoron and how did you started band?

Hey there! Thanks a lot for this compliment first of all…! Really appreciate that… Well, Oxymoron was my life for ten years… we’ve been playing a lot – about 750-800 shows altogether – all over Europe and even abroad… made lots of friends, put out some records… We started like every band probably – getting together and having the idea of playing music we liked and which wasn’t really around anymore in the early 90’s… so we decided to pick up the style and tunes of bands we grew up with – UK punk and Oi! mainly, and some old US hardcore – that’s about it!

As far as I know you toured with Oxymoron USA and Japan. What impressions you got from these experiences? I guess Japan experience could be very different from Europe.

Yes, we were touring the USA for six times (I think) and have been once to Japan. With Bad Co. Project we played Japan again in 2011 – with Cobra, one of my all time favourite bands… so a dream came true for me! And we also were back in the States twice – the first time was at the 2000 tons of TNT festival, and the second time we had a show in Canada (Montreal) and afterwards about two weeks along the East Coast (accompanied by Sniper 66 from Austin /Texas)…

Japan is totally crazy… it’s a real culture shock, yes… for example you see swastikas everywhere (being religious or esoteric symbols, not nazi shit), they’ve got multi-level highways in Tokio, it’s getting normal to talk to robots in supermarkets and it’s a professional job to push people into the subway trains (because it’s too fucking many people…). But it has a real good and big music scene! There’s a lot of great bands from every subculture scene – bands you never come to listen or even know in Europe…

After all, the personal impressions I’ve got from America were far more important for my life actually… it’s such a sick, fucked up and stupid country you cannot imagine… and a shame really that it’s always been like a beacon for our western culture! I don’t want anybody go shopping in a Walmart in Europe with a real gun at his side and think it’s normal in the near future! And I can’t take a nation serious that voted for a clown who has not even some basic political understanding (Well, Conan was governor for California, too…) When we played Chicago for the first time a guy dressed as Easter Bunny was shot in front of the club… I’m pretty sure I saw how someone else got shot when we picked up our parked van… We’ve ended up in the wrong part of a street, lost in a ghetto (like in a bad movie) with black guys hanging around burning trash cans and chasing after our car when they saw we were white… it’s just like this, as bad as in the movies or even worse… violence on a daily level you cannot imagine here… definately a shocking and worth experience I had while we were touring….

Is there some chance that we will some could have a chance to see Oxymoron once again on the stage?

No. For me Oxymoron belongs to the past. That’s the only right decision in my opinion.

How did you find punk music and how was your start at the scene? Have it been difficult to join the scene in the turn over between eighties and nineties?

Well, when I was a kid of about fourteen I listened to music a lot already… and some older friends of mine were into that crossover thing and hardcore, which was quite new back in the late 80’s… so I finally got some punk rock records into my hands as well, and I instantly loved this kind of sound, the attitude, the style… everything about it!

It was at a time when not many real punk bands were around anymore, the first and second shock wave of punk already over… but a few still existed. But I didn’t care if it was the right time for it or not, so I got my first mohawk with fifteen and kept it for about fifteen years more… (before I got too lazy for spiking it, to be honest…)

Which bands influenced you the most in your life? Do you think punk music should bring some political subtext as lot of well known bands do?

My all time faves would probably be the Exploited (Wattie’s really a decent guy), Cobra (from Japan – we toured there together in 2011 and they are all great people), Motörhead (RIP Lemmy), Blitz (RIP Nidge), Major Accident, Infa Riot and many other early 80’s UK bands… maybe also Extrabreit (from Germany – „Superheroes“ is a cover version, theirs is the original…) and definately KISS (but ONLY music-wise…!)

Punk always has some political attitude if you don’t only sing about drinking… If you mean to be anti-racist or anti-fascist is political, then every punk band should have a political stance – if you think that’s normal and not political a band doesn’t need politics…

Can you introduce your new band Bad Co Project which started 2006? You got a very interesting line up made from members of well know German bands.

BAD CO. PROJECT was originally only meant to be a „project“ to record and release some songs that have been left over from OXY days. It’s actually been only Andy (former drummer for Mad Sin) and me back then, and this is how the „Sucker Stories“ album was recorded…
When it came out many people were asking if there’s gonna be any live shows as well, so I recruited some friends from other bands in Berlin that I knew and we started playing, having our very first gig at the Rebellion festival in Blackpool… so the line-up today is Andy & me, Stephan (Towerblocks & Toxpack), Billy (ex-Troopers, Pokes) and Sala (Dirty Brothers, ex-Motherfuckers) from the Basque country, who has replaced Marti (Frontkick) about 2 years ago.

Can you explain how do you work on music for Bad Co Project? As far as I know you do at the beginning all the music alone, how exactly are you working on new stuff?

Yes, that’s right. Normally I write the whole songs and pre-record them at home, then play them to the other band members and we work them over together – everybody throwing in own ideas to improve bits here and there… Sometimes we rearrange some parts together but the basic song remains. That’s been the same way back with Oxymoron.

Do you play with Bad Co Project also songs of Oxymoron?

Yes, we play some Oxy songs…! But never more than half of the set – otherwise we would be a cover band…

With which labels do you cooperate and how are you satisfied with them?

At the moment we are working with Contra Records and they are good guys…

As far as I know you also work like graphic designer and you are doing artwork for many bands, for example Towerblocks or Mad Sin, also fot label Knock Out. Can you tell us something about your work?

I used to draw a lot when I was younger – actually as long as I can remember… When we were busy with the band and on the road a lot there was just not enough time and I had other priorities with the music. I started again after Oxymoron’s split when I tried to make a living off graphic design and was getting more into artwork & comic style once again. I’ve done covers, booklets, posters etc. for a lot of bands (Mad Sin, Bonecrusher, Pistol Grip, Towerblocks, The Gonads etc.) and for a few years there’s been a couple of record labels I worked for on a regular basis, but now most of them don’t exist anymore (thanks to the download mania)…

At 2012 you cooperated with Prague’s band Saints & Sinners and recorded with them song Skinhead 4 Life. How are you satisfied with this cooperation?

I really like the song! They asked me if I could sing when we met in Prague at the Rancid show and I agreed… so they sent me the track, I did the vocals and sent them back…

I’ve been doing vocals for a couple of bands before and after, like Arkada Social (Basque), Omixlh (Greece), Mr. X (Belarus), Dirty Brothers, Towerblocks…

What band are actually your favourity nowadays? Could you recommend us some new bands or records?

At the moment my faves from the newer bands are Arkada Social (basque country), Sniper 66 (US), Lion’s Law (F), Agitators (Rus), Baboon Show (Sweden) and a few more…

Could you tell us something about Berlin? If the skinhead or punks goes to your city where you can find some good clubs, buy music or just to meet people from the punk scene? What are your favourite places? People coming from Prague know mostly Trinkteufel and Franken.

Yes, Trinkteufel used to be my second living-room haha… there’s also Freibeuter or Feuermelder in Friedrichshain, Wild at Heart and Cortina Bop in Kreuzberg (both with regular shows), or Syndikat in Neukölln (close to our practise room…)

Could you tell us about punk scene at Germany in theese days? Could you also descibe us your opinion about diffences between the time you started Oxymoron and nowadays?

The scene in Germany is not as big as twenty years ago anymore, but I think worldwide it’s still alive. It’s declining in the countries where it actually came from or started, like the UK, Germany or the US – on the other hand it’s much bigger now in other countries like South America ir South East Asia… It’s always been up and down here, too, so maybe in a few years it’s gonna be strong again in Europe…

In the early years here it was harder, you had to fight for being a punk and always got into trouble – with disco kids, the police, other subcultures… Nowadays you can walk down the street with a mohawk and it’s kind of part of the city view, nobody is really shocked anymore, which is a lot different and more easy to dress up like this. Still it’s great to see there’s new bands forming and kids keeping the spirit alive… punk’s not dead yet!!!

Thank you for interview. We will meet at Club 007.

We’re really looking forward to finally play Prague! It has taken a while to make it happen… so thanks Adéla! See you at 007!

Pro spoustu lidí byli Oxymoron jednou z nejlepších streetpunkových kapel, kterou milují jak skinheadi, tak punkáči. Můžeš nám Oxymoron popsat? Jaké byly začátky?

Předně děkuji za kompliment! Opravdu si toho vážím. Tak jo, Oxymoron byl můj život po deset let, hráli jsme hodně, okolo 750 – 800 koncertů dohromady, po celé Evropě a i v zámoří, udělali jsme si spoustu kámošů, vydali pár nahrávek.

Začali jsme asi jako každá kapela. Dali jsme se dohromady s nápadem hrát hudbu, kterou jsme měli rádi a která nebyla kolem v dosahu v raných 90. letech. Tak jsme se rozhodli vzít styl a melodie kapel, na kterých jsme vyrostli, především britský punk a Oi!, a nějaký starý americký hardcore – o tom to je!

Procestovali jste na tour USA a Japonsko. Jaké dojmy sis z toho odnesl? Myslím, že japonská zkušenost se může od Evropy dost lišit.

Ano, byli jsme na tour v USA šestkrát (aspoň myslím) a jednou jsme byli v Japonsku.

S Bad Co. Project jsme hráli v Japonsku znovu v roce 2011 – s kapelou Cobra, jednou z mých nejoblíbenějších kapel, takže sen se pro mě stal skutečností! A také jsme byli dvakrát zpět ve Státech – poprvé to bylo v roce 2000 na Tons Of TNT festivalu a podruhé jsme měli koncert v Kanadě (Montreal) a po něm následovaly dva týdny po východním pobřeží po boku Sniper 66 z Austinu v Texasu.

Japonsko je totálně šílené, je to opravdu kulturní šok, například uvidíš všude svastiky (které jsou náboženské nebo ezoterické symboly, žádná nazi sračka), v Tokiu mají víceúrovňové dálnice, začíná být normální mluvit s roboty v supermarketech a seriózní prací je cpát lidi do vagónů metra (protože je tam kurva hodně lidí). Ale mají opravdu dobrou a velkou scénu! Je tam spoustu skvělých kapel z každé subkultury – kapely, které nikdo neposlouchá a ani nezná v Evropě.

A Spojené státy?

Osobní dojem, který mám ze Států, byl aktuálně pro můj život mnohem důležitější – je to nemocná, zkurvená a stupidní země, kterou si nedokážeš představit, a je opravdu ostudné, že vždy byla jako maják pro naši západní civilizaci! Nechci, aby šel v Evropě kdokoliv nakupovat do Walmartu a měl s sebou zbraň a myslel si, že je to normální! A nedokážu brát vážně národ, který volí klauna bez základních politických znalostí (jasně, Conan byl taky guvernérem Kalifornie).

Když jsme poprvé hráli v Chicagu, tak tam přímo před klubem postřelili chlápka v převleku velikonočního zajíčka. A taky jsem zažil střelbu, když jsme vyzvedávali naší zaparkovanou dodávku. Skončili jsme na špatné straně ulice, ztraceni v ghettu s černochy, kteří se motali kolem zapálených odpadkových košů a honili se za naším autem. Je to přesně takhle, tak špatné, jako je to ve filmech, nebo ještě mnohem horší, násilí na denní úrovni, které si tady nedokážeme představit. Určitě šokující a nejhorší zážitek, který jsem kdy během turné zažil.

Je nějaká šance, že bychom mohli vidět Oxymoron zase na pódiu?

Ne. Pro mě Oxymoron patří do minulosti. Je to podle mě jediné správné rozhodnutí.

Jak jsi objevil punkovou hudbu a jaký byl tvůj start ve scéně? Bylo těžké dostat se do scény na přelomu mezi 80. a 90. lety?

No, když jsem byl dítě kolem čtrnácti, poslouchal jsem už spoustu muziky a někteří moji starší kamarádi jeli v crossoveru a hardcore, což byla docela nová věc v pozdních osmdesátkách. Takže se mi nakonec do rukou dostaly nějaké punk rockové nahrávky a ten zvuk, postoj, styl, prostě všechno to kolem jsem si okamžitě zamiloval!

Byl to čas, kdy kolem už nebylo moc opravdových punkových kapel, první a druhá šokující vlna punku už byla pryč, ale pár jich pořád existovalo. Ale nikdy jsem se nestaral, jestli na to byl správný čas nebo ne, prostě jsem si udělal v patnácti první číro a udržel si ho dalších patnáct let (předtím, než jsem se stal moc líný na to ho pořád stavět, abych byl upřímný).

Které kapely tě nejvíc ovlivnily? Myslíš, že by punková hudba měla obsahovat nějaký politický podtext tak, jak to mnoho kapel dělá?

Moje celoživotní favoriti asi budou The Exploited (Wattie je správný chlap), Cobra (z Japonska – jeli jsme s nimi tour v roce 2011 a všichni jsou to skvělí lidé), Motörhead (RIP Lemmy), Blizt (RIP Nidge), Major Accident, Infa Riot a spoustu dalších z raných britských kapel, možná také Extrabreit z Německa („Superheroes“ hrajeme jako cover verzi, od nich je originál) a určitě Kiss (ale jen hudebně!).

Punk vždycky má nějaký politický postoj, pokud nezpíváš pouze o pití alkoholu. Jestli tím myslíš, že být antirastitický nebo antifašistický je politické, pak by každá kapela měla mít politický postoj. Jestli myslíš, že je to normální a nepolitické, pak kapela nepotřebuje politiku.

Představ nám svou novou kapelu Bad Co Project, která začala v roce 2006. Máte zajímavou sestavu z členů známých německých kapel.

Bad Co. Project byla původně myšlená jako „projekt“ na nahrání a vydání některých písní, které zůstaly po časech Oxymoron. Původně jsme to byli jen Andy (zakládající bubeník z Mad Sin) a já, a tak jsme taky nahráli desku „Sucker Stories“.

Když byla venku, spoustu lidí se ptalo, jestli budou také nějaká živé koncerty, a tak jsem přibral pár kámošů z jiných kapel z Berlína, které jsem znal, a začali jsme hrát. První koncert byl na Rebellion festivalu v Blackpoolu. Dnešní sestava je Andy a já, Stephen (Towerblocks & Toxpack), Billy (ex-Troopers, Pokes) a Sala (Dirty Brothers, ex-Motherfuckers) z Baskicka, který nahradil Martiho (Frontkick) před dvěma roky.

Jak vzniká hudba pro Bad Co. Project? Pokud vím, tak ze začátku děláš hudbu sám. Jak přesně pracujete na nových věcech?

Ano, máš pravdu. Normálně napíšu celé písně a přednahraju je doma, potom je přehraju dalším členům kapely a přepracujeme je společně – každý přinese svoje vlastní nápady a vylepšíme to tady a támhle. Občas předěláme nějaké části společně, ale základ písní zůstává. Úplně stejně to bylo kdysi s Oxymoron.

Hrajete s Bad Co. Project i písně od Oxymoron?

Ano, hrajeme nějaké písně od Oxymoron. Ale nikdy ne víc než půlku setu, jinak bychom už byli cover kapela.

S jakými labely spolupracujete a jak jste s nimi spokojení?

Momentálně spolupracujeme s Contra Records a jsou to dobří chlapi.

Pracuješ také jako grafik a děláš vizuální práci pro hodně kapel, například Towerblocks nebo Mad Sin, také pro label Knock Out…

Hodně jsem kreslil, když jsem byl mladší – vlastně co si pamatuju. Když jsme byli vytížení s kapelou a hodně na cestách, tak nebylo dost času a měl jsem jiné priority s hudbou. Začal jsem znovu po rozpadu Oxymoron, kdy jsem se zkusil život jako grafik a víc a víc jsem se dostával k vizuálům a komiksovému stylu. Udělal jsem obaly pro spoustu kapel (Mad Sin, Bonecrusher, Pistol Grip, Towerblocks, The Gonads atd.) a pár let jsem také pravidelně pracoval pro několik labelů, ale teď už většina z nich neexistuje (kvůli stahovací mánii).

V roce 2012 jsi nahrál píseň Skinhead 4 Life s pražskou kapelou Saints & Sinners. Jak jsi spokojený s výsledkem?

Mám tu píseň moc rád! Zeptali se mě, jestli bych ji s nimi nenazpíval, když jsme se potkali v Praze na koncertě Rancid, a já souhlasil. Takže mi poslali nahrávku, já jsem udělal vokál a poslal ho zpět.

Udělal jsem vokály i pro další kapely, jako Arkada Social (Baskicko), Omixlh (Řecko), Mr. X (Bělorusko), Dirty Brothers, Towerblocks…

Která kapely dnes posloucháš? Doporuč nám nějaká nová jména.

V tuhle chvíli jsou moji favorité z nových kapel Arkada Social (Baskicko), Sniper 66 (US), Lion’s Law (Francie), Agitators (Rusko), Baboon Show (Švédsko) a pár dalších.

Když skinhead nebo punkáč přijede do Berlína, kde může najít nějaké dobré kluby, koupit muziku nebo jen potkat lidi z punkové scény? Která jsou tvá oblíbená místa? Lidé z Prahy znají především Trinkteufel a Franken.

Ano, Trinkteufel býval mým druhým obývákem, haha. Také je tu Freibeuter nebo Feuermelder v Friedrichshainu, Wild at Heart a Cortina Bop v Kreuzbergu (oboje s klasickými koncerty) nebo Syndikat v Neuköllnu (blízko naší zkušebny).

Jak dnes vypadá punková scéna v Německu? Je to rozdíl oproti době, kdy jste s Oxymoron začínali?

Scéna v Německu už není tak velká, jako byla před 20 lety, ale myslím, že celosvětově pořád žije. Klesá v zemích, kde punk začal, jako Británie, Německo nebo USA – na druhou stranu je teď mnohem větší v jiných zemích, třeba v Jižní Americe nebo jihovýchodní Asii. Vždycky to bylo nahoru a dolů, takže možná, že za pár let bude punková scéna v Evropě zase silná.

V raných 90. letech to tady bylo těžší. Být punkáčem byl boj, vždycky jsi měl problémy – s diskanty, policií, s jinými subkulturami. Dnes můžeš vyrazit do ulic s čírem a je to součást městského světa, nikoho už tím nešokuješ, takže je mnohem jednodušší se takhle obléknout. Pořád je skvělé vidět vznikat nové kapely a děcka, co ten duch udržují naživu… punk ještě není mrtvý!

Děkuju za rozhovor. Potkáme se v Klubu 007.

Opravdu se těším, až budeme konečně hrát v Praze! Zabralo to chvíli to zorganizovat… takže děkujeme Adéle! Uvidíme se na 007!

Foto: Marco Schmitz

O autorovi

Comments are closed.

WP Twitter Auto Publish Powered By :